Ve spolupráci s nakladatelstvím Epocha vydává CWRG edici „Studená válka – nové dějiny“
Edice se soustřeďuje na fenomén studené války, jejíž dopady stále významně ovlivňují podobu dnešního světa. Současný výzkum se začal z velké části odvracet od ustáleného vnímání tohoto několik desetiletí trvajícího konfliktu jako bipolárního střetu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Edice si klade za cíl přiblížit studenou válku odbornou, ale zároveň čtenářsky atraktivní formou, a na rozdíl od starších přístupů na ni nahlížet z odlišných perspektiv a se zvláštním zřetelem na dosud nedostatečně zmapované aktivity dalších aktérů, a to zejména bývalých socialistických zemí včetně Československa. Edice se bude věnovat jak dopadům jejich zahraniční politiky v globální perspektivě studené války, tak i vnitřní dynamice jednotlivých režimů a jejich motivacím pro aktivity na mezinárodním poli. Chronologicky se neomezuje pouze na tradičně vymezené období samotné studené války, ale prostor bude věnován i přesahům hodnotícím následky tohoto fenoménu pro současné dění ve světě. Vychází ve spolupráci se Skupinou pro výzkum studené války, jež je součástí Institutu pro studium strategických regionů při Univerzitě Karlově.
Tematické okruhy pro autory: studená válka jako globální fenomén; Třetí svět a studená válka; zahraniční politika socialistických zemí; Hnutí nezúčastněných; ideologie, propaganda a kulturní diplomacie během studené války; role nevládních aktérů ve studené válce; gender a studená válka; studená válka jako transnacionální fenomén; tajné služby a spolupráce rozvědek během studené války.
V případě zájmu o publikování v edici nás kontaktujte na cwrg@ff.cuni.cz
Ediční rada
Jan Koura: Rozdělený ostrov. Studená válka a „kyperská otázka“ v letech 1960-1974
Abstrakt
Obyvatelé středomořského ostrova Kypr, jenž byl od roku 1925 britskou kolonií, začali po druhé světové válce intenzivně usilovat o získání samostatnosti. O dekolonizačním procesu ale měli rozdílné představy nejen Řekové a Turci žijící na ostrově, ale i jejich „mateřské státy“ a Velká Británie. Od poloviny padesátých let se konflikt 
mezi kyperskými Řeky a Turky začal vyhrocovat natolik, že měl negativní dopad nejen na řecko-turecké vztahy, ale i na situaci ve východním Středomoří, jež představovalo v kontextu studené války strategicky důležitou oblast. Po získání samostatnosti v roce 1960 se o situaci na ostrově začaly intenzivně zajímat také Spojené státy americké a Sovětský svaz, který společně s Československem dodával na ostrov zbraně, čímž přispíval k ještě větší politické nestabilitě, která nakonec vyústila v rozdělení ostrova na řeckou a tureckou část v roce 1974. Monografie si klade za cíl na základě nedávno odtajněných archivních materiálů nově zhodnotit mezinárodní dimenzi kyperského konfliktu, přičemž neopomíjí aktivity států východního bloku na ostrově, zejména Československa.
Recenze
Recenze na knihu, která vyšla v Českém časopise historickém (2020, č. 2, s. 519-522).
Kniha v rozšířeném a částečně upraveném řeckém vydání vyšla v roce 2021 v nakladatelství Alexandria Publishing pod názvem „Διχοτομημένη νήσος. Ψυχρός Πόλεμος και Κυπριακό την περίοδο 1960-1974“
Recenze na řecké vydání se prozatím objevily v deníku Avgi a the Book’s journal. Jan Koura ke knize poskytl také rozhovor deníku Kathimerini.
Eva Taterová: Československo a Izrael v letech 1948-1967
Abstrakt
Bilaterální vztahy Československa a Izraele v letech 1948–1967 lze popsat jako velmi dynamické, bohaté na události, a především značně reflektující události studené války. Zatímco období druhé poloviny čtyřicátých let 20. století se nacházelo ve světle nadstandardní míry přátelství a spolupráce mezi oběma zeměmi, kdy Československo mimo jiné významně přispělo ke vzniku nezávislého Izraele, během následujících let se situace diametrálně proměnila a vzájemné vztahy značně ochladly. Zásadní roli v tomto údobí sehrály politické procesy padesátých let v Československu, pro něž byl typický výrazný antisemitismus. Posléze se v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu Československo stejně jako většina států východního bloku jednoznačně přiklonilo na stranu arabských států. Napětí v československo-izraelských vztazích eskalovalo v červnu 1967, kdy Československo v reakci na události šestidenní války oficiální vztahy s Izraelem zcela přerušilo. Tento stav přetrval až do změny politického režimu v Československu v roce 1989.
